Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 49 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Zaplevelení kukuřice a hnojení organickými hnojivy
Robenek, Jakub
Na jaře v roce 2023 byly na pozemku Školního zemědělského podniku Nový Jičín založeny polní pokusy, ve kterých bylo hodnoceno zaplevelení po aplikaci kejdy, chlévského hnoje, digestátu a separátu. Hnojiva kapalná (kejda, digestát) byla aplikována v dávce 50 m3, hnojiva tuhá (hnůj, separát) byla aplikována v dávce 50 t/ha. Po aplikaci vybraných hnojiv došlo k jejich zapravení, následnému zpracování půdy a vysetí kukuřice seté (Zea mays). Během fáze 6. listu kukuřice došlo k vyhodnocení aktuálního zaple-velení a následovala aplikace herbicidu, který úspěšně potlačil vyskytující se plevele. Výsledky zaplevelení vykazovaly rozdíly mezi jednotlivými variantami hnojení, největší zaplevelení bylo určeno u varianty hnojené hnojem, dále u digestátu, kejdy a separátu. Na základě statistického zpracování byly určeny jako nejvíce se vyskytující plevele v hnoji: hluchavka nachová, rozrazil perský, lebeda rozkladitá, laskavec ohnutý, zemědým lékařský, ježatka kuří noha, šťovík kadeřavý, violka rolní. V kejdě byly zastoupeny plevele: kakost maličký, svízel přítula, pryšec okrouhlý, podběl lékařský. Varianta hnojená digestátem obsahovala především plevelné druhy: ředkev ohnice, hořčice polní, kokoška pastuší tobolka, penízek rolní, svlačec rolní, výdrol řepky, merlík bílý, pcháč oset. V části hnojené separátem byly zastoupeny především: přeslička rolní, jetel luční, ptačinec prostřední, pampelišky smetánky, vesnovka obecná, truskavec ptačí, jitrocel kopinatý. Poslední pokusná varianta byla pro kontrolu ponechána bez hnojení. Určené plevelné druhy byly také použity k indikaci pH, N, P a salinity jako bioindikátory. Plevelné druhy byly rozděleny dle metodického návodu do několika skupin, které zastupovaly určitá kritéria. Během srovnání kritérií plevelných druhů s teoretickými vlastnostmi a charakterem vybraných hnojiv byl stanoven závěr, ve kterém lze považovat indikace plevelů u jednotlivých variant za totožné s vlastnostmi a charakterem hnojiv.
Škodlivost polních plevelů ve vybrané plodině
Foldýnová, Pavla
Abstrakt Tato bakalářská práce se zabývá vyhodnocením heterogenity a škodlivosti zaplevelení ve vybraných plodinách. Literární část se zaměřuje na klasifikaci, škodlivost, užitečnost i regulaci plevelů. Druhá část se věnuje přímému hodnocení polního pokusu v pšenici ozimé na pozemku v Žabčicích. U všech nalezených plevelných druhů byly určeny plodinové ekvivalenty pro stanovení škodlivosti a také zmapování jejich výskytu na pozemku. Na základě získaných výsledků byly navrženy možnosti účinné regulace těchto plevelů.
Polní plevele a jejich výskyt na pozemcích vybraného zemědělského podniku
Martinová, Lucie
Cílem práce bylo zjistit aktuální zaplevelení vybraných plodin na farmě pana Bělína, která se nachází v Olomouckém kraji v obci Čelčice. Sledování probíhalo v porostech pšenice ozimé, ječmene jarního, řepky ozimé a cukrovky. Vyhodnocení zaplevelení bylo provedeno početní metodou a výsledky vyhodnocení zaplevelení byly zpracovány analýzou (DCA). Kanonickou korespondenční analýzou (CCA) bylo zjištěno, že se v porostu pšenice ozimé nejvíce vyskytovaly tyto druhy: Tripleurospermum inodorum, Stellaria media, Galium aparine, Lamium purpureum, Brassica napus. V porostu ječmene jarního se nejvíce vyskytovaly tyto druhy: Capsella bursa-pastoris, Stellaria media, Lamium purpureum, Thlaspi arvense, Galium aparine. V porostu řepky ozimé se nejvíce vyskytovaly tyto druhy: Lamium purpureum, Capsella bursa-pastoris, Tripleurospermum inodorum, Stellaria media, cereals. V porostu cukrovky se nejvíce vyskytovaly tyto druhy: Galium aparine, Chenopodium album, Tripleurospermum inodorum, Amaranthus retroflexus, Polygonum lapathifolium, Atriplex patula.
Plevele ozimé pšenice a střídání plodin
Kosík, Pavel
Cílem této práce je vyhodnotit vliv střídání plodin na zaplevelení pšenice ozimé. Měření zaplevelení bylo prováděno na polní pokusné stanici v Žabčicích patřící Mendelově univerzitě. Byla použita početní metoda, počet jedinců byl zjišťován na ploše 1 m2. Hodnocení probíhalo v průběhu let 2015-2016. Statistické zpracování a vyhodnocení počtu jedinců všech druhů v porostech ozimé pšenice bylo použito počítačového programu Statistica.Cz. Ke zjištění vlivu sledovaných faktorů na jednotlivé druhy plevelů, které se vyskytovaly na polních pokusech, byly použity mnohorozměrné analýzy ekologických dat segmentovou analýzou DCA (Detrended Correspondence Analysis). Dále byly použity redundanční a kanonickou korespondeční analýzou (Canonical Correspondence Analysis, CCA). Závěrem lze konstatovat, že střídání plodin výrazným způsobem ovlivňuje zaplevelení a může přispět k omezení zaplevelení.
Vliv vybraných pěstitelských opatření na plevele v porostech ozimé pšenice
Kosík, Pavel
V této práci je cílem vyhodnotit vliv rozdílného zpracování půdy, osevního postupu a ročníku na zaplevelení ozimé pšenice. Pozorování zaplevelení bylo sledováno na polní pokusné stanici v Ivanovicích na Hané. Byla použita početní metoda, počet jedinců byl zjišťován na ploše 1 m2. Hodnocení probíhalo v průběhu let 2016, 2017 a 2018. Statistické zpracování a vyhodnocení počtu jedinců všech druhů v porostech ozimé pšenice bylo použito počítačového programu Statistica.Cz. Ke zjištění vlivu sledovaných faktorů na jednotlivé druhy plevelů, které se vyskytovaly na polních pokusech, byly použity mnohorozměrné analýzy ekologických dat segmentovou analýzou DCA (Detrended Correspondence Analysis). Dále byly použity redundanční a kanonickou korespondeční analýzou (Canonical Correspondence Analysis, CCA). Na závěr lze konstatovat, že všechny pozorované technologie a osevní postupy mají vliv na zaplevelení pozemku a správně zvolenou technologii a vyváženým osevním postupem lze značně omezit nejen zaplevelení pozemku ale i snížit potřebu herbicidů. Další významný faktorem, který ovšem nelze ovlivnit je vliv ročníku a to hlavně v důsledku množství a rozdělení srážek během roku kdy získají konkurenčně silnější plevelné rostliny výhodu v sušších obdobích, kdy mělký kořenový systém obilnin nedokáže dostatečně rostliny zásobit vodou.
Analýza druhového spektra plevelů ve vybraných plodinách v podmínkách ekologického zemědělství
Zatloukalová, Zuzana
V bakalářské práci se zabývám vyhodnocením druhového spektra plevelů v ekologickém zemědělství. Literární část se zaměřuje na ekologickou škodlivost, užitečnost, regulaci i klasifikaci plevelů. Druhá část se věnuje posuzování polního pokusu v tykvi hokaido a vojtěšce seté. Analýza byla provedena na pozemcích Agrospol Hrádek plus, družstvo. Pro hodnocení byla použita početní metoda, a to na ¼ m² s přepočtem na 1m². Na základě vyhodnocení byl zjištěn vliv předplodiny, byly určeny významné plevele v plodinách. Posoudili jsme mechanický zásah při použití plečkování. Ve vojtěšce seté se nejčastěji vyskytovali ježatka kuří noha, merlík bílý, pýr plazivý. V tykvi hokaido se nejhojněji vyskytovali ježatka kuří noha, laskavec ohnutý, merlík bílý, pcháč rolní.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 49 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.